Jestli jste někdy měli doma štěně, nemohli jste...
Trend zdravého životního stylu uhodil v 21. století i na svědomí...
Trend zdravého životního stylu uhodil v 21. století i na svědomí labužnických Čechů. Odrazilo se to primárně na stravě a, i když máme rozhodně na čem pracovat, v uvažování o jídle a zdraví je patrný posun. Totéž se bohužel nedá říct o tom, čím tuzemští pejskaři hostí své čtyřnohé miláčky, kteří pak vstřebávají jedy a potýkají se s rakovinami. V prvních příčkách takových jedů je akrylamid.
Podle zpravodajského webu Aktuálně.cz už v roce 2015 Americký úřad pro kontrolu léčiv informoval, že psí krmiva a pamlsky na svědomí téměř 5 tisíc vážných onemocnění, jako jsou průjmy, vnitřní krvácení, močové kameny, selhání jater nebo ledvin, ale i takzvané civilizační choroby, jako jsou alergie a astma. Riziko kontaminace toxickými látkami je především u surovin použitých pro výrobu průmyslových krmiv.
Že je jednou z vysoce škodlivých látek ve stravě akrylamid, už dlouho není tajemstvím. Švédská studie z roku 2002 odhalila velké množství akrylamidu v tepelně zpracovaných potravinách, jako jsou brambůrky, hranolky, krekry nebo třeba müsly, nejvíce pak ve smažených, pečených nebo pražených výrobcích, u kterých klesá obsah vody a roste teplota. Pro vznik akrylamidu nastávají ideální podmínky při teplotách okolo 180°C., které vedou k tzv. Maillardovým reakcím. Při nich sice vznikají senzoricky aktivní látky, ale taky toxické sloučeniny s mutagenními a karcinogenními vlastnostmi.
Při experimentech na zvířatech vyšlo najevo, že akrylamid ničí nervový systém i DNA vlivem genotoxicity a karcinogenity a zvyšuje riziko rakoviny. Od začátku trendu krmení granulemi můžeme pozorovat, jak se krátí délka života zvířat geometrickou řadou, navíc každý druhý pes má do 10 let rakovinu. Vypadá to tedy, že informace kolem akrylamidu nelžou.
Jedna záhada za druhou
Journal of the University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences v Brně publikoval v roce 2013 studii, ve které byl měřen obsah akrylamidu u 5 náhodně vybraných extrudovaných granulí pro psy. Zdůrazňujeme, že šlo o granule s vysokým obsahem obilovin. Přestože rozdíly mezi granulemi byly značné (106 - 358 μg/kg), byly jeho koncentrace označeny jako mírné. Jako reference byly použity obsahy akrylamidu v sucharu 72 μg/kg a křehkém chlebu (Knäckerbrot) 980 μg/kg.
Dále je zarážející, že je v granulích tolik jedovaté látky, když se vyrábějí technologií vaření mokré/vlhké směsi surovin při teplotách mezi 100 - 140°C. Můžeme se tedy domnívat, že akrylamid vznikl ještě předtím, takže tepelných zpracováním škrobovitých potravin, což zajišťuje lepší stravitelnost, a/nebo při sušení extrudovaných granulí, kdy se teplota dostane až k 170°C.
V průmyslových krmivech je navíc tak minimální podíl masa, další se pak vyrábějí z nejrůznějšího živočišného odpadu, jako jsou kopyta, peří, štětiny a další… Mimo to je pak taky otázkou, kolik živin zůstane v granulích s vysokým podílem masa, když při výrobě procházejí procesem o vysokých teplotách, který zabíjí sice bakterie, ale taky vše, co si psi z krmiva potřebují vzít. Vybírejte jídlo pro své miláčky obezřetně.
