Potravinová alergie nebo potravinová intolerance

Potravinová (potravní) alergie a potravinová intolerance (potravní nesnášenlivost) jsou dva různé problémy.

Potravní alergie vzniká tehdy, když psí imunitní systém mylně identifikuje určitou potravní složku jako škodlivou. Pak vytváří obranné protilátky, které bojují proti invazním nepřátelům (potravina).

Potravinová intolerance je spíše problém s trávením. Vzniká, když psí trávicí orgány nejsou schopny strávit určitou složku potravy. Například nesnášenlivost vůči laktóze je u psů rozšířený problém. Pes není schopen rozložit laktózu (mléčný cukr obsažený v mléku).

 

Symptomy potravinové alergie a intolerance

Znaky potravinové nesnášenlivosti jsou hlavně trávicí problémy, plynatost, nadýmání, nevolnost, zvracení nebo průjem. Zůstaňme u příkladu mléka: Nesnášenlivost vůči mléku by se projevila trávicími problémy (nadýmáním, plynatostí nebo průjmem). Alergie vůči mléku by produkovala imunní reakci, např. vyrážku nebo svědění kůže.

Mezi symptomy alergie patří kopřivka nebo jiné kožní vyrážky, svědění, dření tlamy, třepaní hlavou, chronicky do červena zanícená tlapka, přehnané olizování, dýchací problémy, kýchání, sípání a někdy nevolnost až zvracení.

 

Potravinová alergie

Psí krmivo je první komu se dává vina pokud se u psa objeví nějaký znak alergie, jako např. svrbící pokožka. Na rozdíl od všeobecně rozšířeného mínění ale není u psů hlavní příčinou alergií strava. Odhaduje se, že potravní alergie způsobují pouze 10-20% ze všech alergií u psů. Potravinová alergie je až na třetím místě, daleko za alergiemi vyvolanými blechami nebo životním prostředím (prach, roztoči, dýchací alergie).

 

Nejčastější alergeny

Zhruba 75% potravních alergií se vztahuje na bílkoviny, zbývající část především na sacharidy. Dle dostupných zdrojů mezi nejčastější alergeny patří hovězí maso, kravské mléko a jeho produkty, pšenice, soja, drůbež, kukuřice, jehněčí maso, slepičí vejce a ryby. 65-80% potravních alergií se připisuje hovězí, mléčné, sojové a pšeničné bílkovině.

Jak si můžete všimnout, nejčastější alergeny patří také k nejčastěji používaným surovinám v psích krmivech. Tato souvstažnost není náhodná. Přestože některé proteiny mohou být více antigenní než jiné, mnoho proteinů si svou formou jsou podobné a výskyt alergických reakcí je s vysokou pravděpodobností asociovaný s četností jejich užívání.

U psů existuje množství potravin, které jsou pro určité jednotlivce pravděpodobným alergenem. Například jehněčí maso je často považováno za hypoalergenickou potravinu. Při vyhodnocení 278 případů potravní alergie u psů bylo 13 psů alergických na jehněčí - tj. 5%. To nevypadá jako problém, ale pro porovnání: vůči kukuřici, vepřovému, rybám a rýži bylo alergických jenom 2,5-1,5% psů. Takže pro 95% psů, kteří nejsou alergičtí na jehněčí je dieta postavená na jehněčím mase skutečně “hypoalergenní”, pro zbývajících 5% je jehněčí alergen.

 

A co barviva, konzervační látky, ochucovadla?

Přídavné látky jako barviva, konzervační látky, ochucovadla mohou působit jako hapteny (neúplné antigeny), ale v protikladu k široce rozšířenému názoru, jenom zřídka bývají identifikovány jako původci alergických reakcí.

 

Diagnóza - jak zjistit zdroj potravní alergie

Původ potravinové alergie se zjišťuje vylučovací metodou. Kožní testy nebo serologické metody jsou nejisté. Pomocí eliminační diety (vylučovací metoda pokus - omyl) je nutné zjistit zdroj alergie.

Nalezení zdroje může být dlouhodobý proces, neboť některé symptomy, jako zanícená pokožka vznikají dlouho a může trvat delší čas, než zase odezní. Mnozí veterináři udávají dobu potřebnou k nalezení alergenu 1 měsíc. Poslední výzkumy se ale shodují v tom, že ke spolehlivému určení alergenu je nutné cca 3 měsíční testování.

Před začátkem eliminační diety je dobré vyloučit jiné zdravotní stavy jejichž symptomy mohou být podobné, jako např. alergie jiného původu, mikrobiální infekce nebo hormonální a žlázové poruchy. Proto by hledání potravního alergenu mělo začít a probíhat pod kontrolou veterináře.

 

Postup hledání alergenu v doma připraveném krmivu

  1. podezřelou surovinu nahradíme surovinou hypoalergenní a pozorujeme změny
  2. pokud symptomy nezmizí, nahradíme další surovinu
  3. pokud symptomy zmizí, nebo se podstatně zlepší vrátíme původní surovinu do krmiva
  4. pokud se problémy objeví znova, našli jsme pravděpodobný zdroj alergie, který je nutné z krmení vyloučit

Na počátku eliminační diety bychom měli používat potraviny s velmi nízkou pravděpodobností alergické reakce jako např. brambory nebo sladké brambory, celozrnná rýže, hrášek a králičí nebo kachní maso.

 

Postup hledání alergenu u komerčních krmiv

Dosavadní krmivo nahradíme krmivem, které neobsahuje hlavní suroviny dosavadního krmiva. Při výběru nového krmiva volíme krmiva obsahující pouze jeden zdroj bílkovin a sacharidů, a pokud možno takový, se kterým se pes ještě nesetkal.

“Novel food” - neobvyklá potravina

Výrobci nazývají krmiva, které obsahují “novel protein” (neobvyklé bílkoviny), u kterých se předpokládá že se s nimi pes ještě nesetkal, názvem "novel food". Jedná se o krmivo obsahující maso zejména exotických zvířat (zvěřina, králík, bažant, klokan, pštros, los, ap.).

 

Na co si při vylučovací dietě dát pozor

Vylučovací dieta by neměla obsahovat zeleninu, ovoce, bylinky nebo doplňky jako mořské řasy, protože pokud se potíže nelepší, mohou tyto suroviny ztížit interpretaci výsledků.

Během vylučovací diety je absolutně nutné zabránit tomu, aby pes nesežral něco jiného než dietní krmivo jako např.

  • žádné pamlsky nebo jakékoliv živočišné produkty
  • žádná ochucovadla v lécích nebo zubních pastách ap.
  • zabránit tomu aby pes sbíral spadlé zbytky ze stolu nebo sežral jakoukoliv venku nalezenou potravu

Pokud žádný shora uvedený proces nevede k výsledku je velmi pravděpodobné, že pes trpí alergií na něco jiného než potravu anebo je zdrojem problémů nějaká jiná nemoc.

 

Průmyslově vyráběné dietní krmivo

Průmyslově vyráběné dietní krmivo obsahuje namísto masa hydrolyzovaný bílkovinný zdroj. Pomocí hydrolýzy se protein rozloží na tak malé částice, že je imunitní systém psa není schopen identifikovat jako alergen. Výzkumem s pomocí mikroskopického vyšetření bylo ale prokázáno, že deset z dvanácti testovaných dietních granulí obsahovalo i jinou, výrobcem neuvedenou živočišnou bílkovinou. Kontaminaci dietních granulí jinou bílkovinou je možné vysvětlit nedostatečným čištěním výrobní linky, nesprávným skladováním či přepravou surovin. Z výsledků této studie tedy vyplývá, že krmení průmyslově vyráběnéným dietním krmivem nemůže zabránit tomu, aby pes požil potenciální alergeny.
Zdroj Ricci & col., 2013

Hypoalergenní krmiva

Někteří výrobci nabízejí takzvaná hypoalergenní krmiva. Vzhledem k tomu, že pes může být alergický na kteroukoliv potravinu je označení “hypoalergenní krmivo” jen základní pomůckou pro výběr krmiva, které neobsahuje nejčastější alergeny. Není ale vhodné pro každého psa, který trpí alergií.

 

Je možné zabránit, aby se pes stal na určitou potravu alergický?

Alergie se častěji vyskytuje u psů, kteří prodělali zánět trávicího traktu nebo u štěňat, která byla již od prvních dnů odchována na umělé výživě. Pravděpodobně není nikdo, kdo by nám řekl jak u predisponovaných psů potravní alergii předejít. My se domníváme, že psímu zdraví nejlépe prospějeme krmením paletou různých potravin a jejich pravidelnou obměnou.

Zdroje: Jeffers et al. 1996, Verlinden et al. 2007, Roudebush et al. 2010, Prof. Jürgen Zentek (Ernährung des Hundes).