Nedávno běžel v televizi pořad se psím psychologem Rudolfem Desenským. To mi dalo znova impuls k zamyšlení se nad námi - lidmi.
Jak jednoduchým a logickým způsobem funguje všechno kolem nás. Nic není třeba přetvářet. Stačí se zastavit, zamyslet a poslouchat nebo chceteli, naslouchat a stanovit pravidla normánosti.
Člověk se svou "inteligencí" vymknul těmto pravidlům normálnosti a stal se často neurotickým, splašeným jedincem. Útěk od rozpolceného "já" hledá v kontaktu s přírodou a často se domnívá, že si stačí pořídit psího miláčka a bude mu fajn. Pokud v nás zůstane ještě trochu rozumu a sebekontroly, tak to může pomoci. Ve většině případů ale uděláme z pejska sobě rovného a neklid, ba dokonce nesplněná očekávání se podepíší na tom bezbranném tvorečkovi.
Ztráta základních jistot bez pravidel, to je důsledek naší opičí lásky, která často vede k nemocem tělesným nebo duševním. Všichni známe psy agresivní, bojácné, uštěkané, nevyrovnané. Poznáváme se? A přitom stačí tak málo...
